Následně však na trestnou lavici putoval pardubický kapitán Miroslav Hlinka a Sparta rozehrála početní výhodu. Po akci beka Čáslavy přenechal gólman Duba puk Vykoukalovi, což byl pro Kratěnu jasný signál. “Věděl jsem, že to Jirka hází jedině dopředu. Začal jsem tedy hodně rychle šlapat,“ smál se devětadvacetiletý hráč, k němuž se puk nakonec dostal trasou přes Hlinku. “Od něj mi puk krásně dolétl na hokejku, byla to přesná nahrávka. Měl jsem dostatek času si puk připravit a vystřelit přesně, kam jsem chtěl,“ vrací se k vítěznému úderu jeho autor.
Pražané tak znovu poodkryli své velké kouzlo, které spočívá v obratech. Snad žádný jiný celek nedokázal v play off otočit tolik zápasů, jako sparťanští gladiátoři. “To není tajemství. Prostě bojujeme a věříme za každého stavu, že jsme schopní zápas vyhrát a pak se nám to takhle vrací. Jsem rád, že to vychází,“ neskrývá spokojenost hokejista, jenž hraje na domácí hokejové scéně již osmé finále. Chuť vítězit má ovšem stále. “Každý chce hrát finále a každý ho chce vyhrát. Nikdo nechce stát na modré čáře a koukat se, jak pohár přebírá soupeř. To je ta největší motivace,“ říká šikovný útočník druhé formace.
Korektní první finále zkazil až samotný závěr utkání. Slavící hlouček hokejistů Sparty na ledě zasypali mnohdy i plné plastové lahve, terčem házejících předmětů se stali také příznivci pražského celku. “To bylo smutný a nepříjemně mně to překvapilo, to bych tady opravdu nečekal,“ nevěřícně krčil rameny frýdecko-místecký rodák. “Byl to kontrast oproti korektnímu zápasu a doufám, že už se to nebude opakovat. Když na nás lítají plné flašky, tak mohou ublížit. Ti co to házejí by se nad sebou měli zamyslet,“ vzkazuje Kratěna pardubickým fanouškům.
Ať si Pardubice stěžují, my se tím nezaobíráme, hlásí bek Vykoukal
“Nic jsem nevymyslel,“ křičel s úsměvem na tváři po prvním finálovém utkání obránce Jiří Vykoukal v hloučku novinářů. Přitom spoluhráči zkušeného beka označili právě za strůjce vítězné branky. To však olomoucký odchovanec odmítá. “Viděl jsem jen, že jsou hráči Pardubic dole, tak jsem akorát na Tomáše křikl, aby mi to rychle dal. Dostal jsem puk a bleskově rozehrál, to bylo všechno,“ říká skromně nejproduktivnější zadák základní části.
Tomáš Duba se svého kolegy zalekl a raději mu touš poslal, než aby hru přerušil. Vykoukal se puku dožadoval tak vehementně, až sparťanský mladíček pod maskou neodolal. “Ale ne. Dvakrát jsem na něj zavolal, aby mi to rychle dal. Pak už proběhly dvě rychlé žabičky a šup tam vítězství, takže perfektní,“ pokračoval dobře naladěný obránce.
Právě zmiňovaný moment však zůstal trnem v oku mnohým hráčům v táboře Pardubic, zejména pak trenérovi Říhovi, jenž měl pocit, že Duba držel puk déle než tři vteřiny, tedy že se hra měla přerušit. “Nezdálo se mi, že by to držel nějak dlouho. Dokonce jsem měl pocit, že to chce sám rozehrát. Jestli si Pardubice stěžují, je to jejich věc. My se tím nezaobíráme, soustředíme se na druhý zápas,“ mávl rukou hráč, jenž má zkušenosti zejména z dlouhého finského angažmá.
Zda se protesty a výmluvy mohou Pardubicím vymstít a rozladit jejich soustředěnost Vykoukala nezajímá. “Nestaráme se o ně, ale o sebe. Jeli jsme se pro jedno vítězství, které už máme a zítra můžeme bojovat v pohodě,“ konstatuje závěrem hlavní muž sparťanských přesilovek.
