
Jaké to je být spasitelem Sparty a poslat ji dvěma góly do předkola?
Určitě bych to
takhle nenazýval. Na první gól jsem dostal nabídku do úplně prázdné brány, takže jsem nebyl žádný
spasitel. Hráli jsme výborně jako tým a vítězství jsme si zasloužili.
Jaká byla reakce spoluhráčů po vašich gólech? Co
třeba zápisné?
Zápisné musíme
probrat, ale určitě něco bude. Nechci ale mluvit o svých gólech.
Samozřejmě jsem rád, že jsem mohl takhle pomoct, ale tentokrát jsem na ledě
viděl tým, a to je pro nás hodně důležité.
Co teď bude důležité pro předkolo play off proti Vítkovicím? Co
by měla Sparta předvádět?
Myslím si, že
bychom měli předvádět právě to, co proti Liberci. Poté se nemáme za co stydět. Čeká nás
těžký soupeř, výborný tým. Moc o nich nemůžu mluvit, letos jsem proti nim
nenastoupil, jen jsem je tu viděl hrát. Je to kompaktní mužstvo s výborným
brankářem, rozhodně nás nečeká nic snadného.
Je to sice o výhře Sparty, ale jaké to bylo, opět slyšet své jméno od fanoušků?
Samozřejmě
příjemné. Je super pocit, že jsem tomu pomohl i těmi góly. Pro mě je
důležité, že tady nejsem jenom do počtu. Že se tu se jmenovkou na dresu jen tak
nemotám.
Napadlo vás před
pár měsíci, že ještě budete někdy dávat góly s rudým „S“ na hrudi?
Ne, to mě určitě nenapadlo. Já jsem byl víceméně od Vánoc
přesvědčen, že kariéra pro mě končí. Poté jsem se domluvil s Vrchlabím, že
jim pomůžu, ale tohle mě ani ve snu nenapadlo.
Jaká byla
nervozita před zápasem vzhledem k jeho důležitosti?
Nějaká nervozita byla, ale musím říct, že já sám jsem nervózní
moc nebyl. Spíš jsem se snažil si zápas užít, na druhou stranu jsem se tady nechtěl loučit nějakou blamáží, což by asi porážka znamenala.
Sledovali jste
během zápasu výsledky i z jiných stadiónů?
Já jsem si všiml po druhé třetině, co nám svítilo na
televizi v šatně, kdy to bylo 1:1. Poté ještě na kostce, když Vítkovice o
dost vedly. Tehdy to ze mě spadlo.
Můžete na výkonu proti Liberci stavět i v play off?
Určitě ano, byl to týmový výkon, bojovali jsme
jeden za druhého. Podpořeni jsme byli skvělým brankářem, takže to už byl
trochu výkon hodný play off. Uvidíme, když takhle budeme pokračovat, jestli to bude
stačit na Vítkovice.
Zestárnul jste během
těchto bláznivých devíti dní, nebo jste naopak omládl?
Já už jsem starý dost, asi už jen tak nezestárnu.
Zápas jste si ztížili několika vyloučeními...
Plynulo to z té přemíry snahy. Fauly pramenily z toho,
že jsme se snažili zachraňovat góly, mnohdy až nešikovně. Malinko jsme si to
zkomplikovali, ale skvěle jsme oslabení odbránili. Skvělá obětavost byla klíčová pro celý zápas. Kdyby Liberec přesilovky využil,
mohlo to být o gól a závěr by byl ještě pořádně dramatický.
Před 13 lety jste
play off také zachraňovali v posledním kole se Slavií. Poté jste vyhráli
titul. Vzpomněl jste si na to?
Vzpomněl. Když jsem jel před třinácti lety na zápas, tak
jsem byl ale mnohem víc nervózní. Daleko víc na mě ležela zodpovědnost za tým.
Je fajn, že jsme to i tentokrát zvládli.
Uklidňoval jste spoluhráče, když jste sám nebyl nervózní?
V kabině jsem hodně mluvil, ale nepřeceňoval bych to... Jsou to jen takové ty řeči okolo, že musíme hrát naplno
a uvidí se.