Do branky jste se postavil po delší pauze, byl jste více nervózní než obvykle?
Nervozita tam trošku byla, ale to je v každém zápase. Bylo to o tom, abych si to správně nastavil v hlavě. Pauza byla dlouhá, ale nezbývalo mi než čekat na svoji šanci. Věděl jsem, že ji musím využít. Chytalo se mi dobře, hlavně v první třetině jsem měl hodně práce, což bylo důležité, abych se po delším čase chytil.
Co podle vás v zápase nakonec rozhodlo?
Asi ubráněná oslabení, protože první třetině jich bylo opravdu hodně. Ve té druhé to už bylo lepší jak z hlediska faulů, tak z hlediska hry, to už jsme je přehrávali. Ve třetí to byl vyrovnaný boj, my to samozřejmě nechtěli pustit. Měl jsem tam pár zákroků, spadlo mi to i na tyčku. To bylo důležité, že se jim nepovedlo snížit.
Boj to byl opravdu tvrdý, vy jste dokonce v první třetině na docela dlouhou dobu ztratil hokejku...
Zavadila se mi o klubko hráčů přede mnou, už jsem ji nemohl udržet a musel jsem ji pustit. Na Marka Hrbase jsem křičel, že potřebuju hokejku, on mi chtěl nejdřív podat to moji, nakonec mi dal tu svoji, ale naštěstí to dopadlo dobře.
Myslel jste třeba v koutku duše ve třetí třetině už na čisté konto?
Absolutně ne. Bylo to fakt náročné, díky bohu, že jsme ten gól na 1:2 nedostali. O to lehčeji se mi chytalo. Že kdyby náhodou padnul nějaký ten gól, tak že tam je stále rezerva.
První vychytaná nula každopádně nakonec přišla. Je asi o to cennější, že zrovna venku a ještě na ledě silných Pardubic, že?
Přiznám se, že jsem třeba ani nevěděl, že proti mně hraje nejproduktivnější hráč ligy. To, že je to nula venku, se o to víc cení, je to těžší než doma. Tam to někdy vyjde i tak, že soupeř nemá ani moc šancí. To dneska jsem se zapotil hodně.
Ve třetí třetině ale došlo k situaci, kdy jste zachraňoval nulu na poslední chvíli, někteří domácí fanoušci už se radovali z gólu...
Věděl jsem, že střela mi propadla při zákroku lapačkou. Když jsem se otočil, tak jsem viděl, že se to odrazilo do tyčky a spadlo to přesně na brankovou čáru. Stihl jsem se tam nějak hodit a dal jsem tam lapačku. Bylo to na čáře a rozhodčí byl blízko a ještě za mnou potom přišel a říkal mi, že viděl, že jsem to chytil před čárou. Já si byl stoprocentně jistý, že kdyby se šel dívat na video, tak by to gól nebyl.
Ještě před duelem v Pardubicích jste se dozvěděli svého osmifinálového soupeře v Champions Hockey League. Máte radost, že je to právě Linköping, kde jste působil?
I kvůli tomu jsem si je tak trošku přál, i když švédská mužstva jsou jedny z nejsilnějších. Ale moc rád se tam vrátím, strávil jsem tam dva pěkné roky, dostali jsme se dokonce do finále. Budu mít hezké vzpomínky, když se tam vrátím. Ale přiznám se, že já jsem na ně v kabině nevsadil, ale nějak jsem tušil, že to takhle dopadne.
