8. 3. 2005 Vojtěch Gibiš

Chyběl nám kus štěstíčka

Jednu z největších příležitostí v dramatickém závěru třetího čtvrtfinále měl Petr Ton. Ani on ani žádný jiný jeho spoluhráč však branku z tlaku nevytěžili a bývalý sparťanský kapitán Roman Šimíček uvedl do varu vyprodanou ČEZ Arénu gólem do prázdné sparťanské branky.
Po utkání se z kabiny trousili nepříliš spokojení hráči Sparty, mezi nimi i Petr Ton. “Rozhodovali maličkosti. I když v první třetině byly Vítkovice asi lepší. Od začátku se na obou stranách hodně vylučovalo. Vítkovice měly štěstí, že vstřelily šťastné branky. Při našem dvojnásobném oslabení se jim šťastně odrazil puk, ale to k hokeji patří. Petr Bříza nás dnes podržel, ale při druhé brance měl bohužel zakrytý výhled. Moc mě mrzí má šance ze závěru zápasu. Petr Nedvěd mi ideálně přihrál, puk mi ale na poslední chvíli skočil a já jsem bohužel přestřelil, lituje promarněné příležitosti Petr Ton.

I třetí čtvrtfinále bylo velmi vyrovnané, podobně jako druhé. “Je to strašně vyrovnané, rozhodují maličkosti. Dnes nám asi chyběl kus toho štěstíčka. Chtěli jsme sem přijet, vstřelit jeden gól a výsledek ubránit. Což se nepovedlo, možná i díky zbytečným vyloučením. Můžeme hrát na jeden gól, ale nesmíme žádný dostat. My jsme dostali dva smolnější góly. Neproměnili jsme hodně šancí, v tom byla asi potíž,“ rozebírá příčiny prohry šikovné křídlo.

Zápas ve Vítkovicím nepostrádal žádný z atributů zápasu play off. Nasazení, gólové šance, tvrdou hru. “Kdyby hrály Vítkovice jako my doma, asi by to vypadalo jinak. Už se vzájemně známe, Vítkovice vědí jakou máme ofenzivní kvalitu a proto hrály odzadu. My se po gólové přestřelce ze druhého čtvrtfinále nemůžeme zbláznit a útočit. Něco jiného by bylo, kdybychom od začátku prohrávali, ale dlouho to bylo nerozhodně. Po vítkovickém gólu jsme rychle vyrovnali a bylo to znovu na vážkách. Potom co nám Vítkovice vstřelily druhou branku jsme to už museli otevřít. Hrál se poté hezký hokej nahoru dolů, ale gól jsme bohužel nedali,“ lituje kladenský rodák.

Mnoho hráčů Sparty zvolilo na play off úpravu vizáže. Nejčastěji převažuje účes upravený na blond. Petr Ton zvolil klasické „neholení se“. “Každý má jiný rituál, nikdo nám nic závazně nestanovil. Já jsem se neholil už loni. Oholím se až po konci série. Doufám, že to bude úspěšný konec.“ A co si myslí Petr Ton, že by měli hráči Sparty změnit, aby se ve středu povedlo vyhrát? “Pár věcí se najde. Nesmíme hrát tak zakřiknutě jako v úterý. Musíme si více věřit, více hrát s pukem. Pak šance přijdou sami. A hlavně nám musí přát štěstí a něco nám tam spadnout,“ myslí elegantní bruslař.

Spartě se před měsícem a půl vrátil po dlouhodobém zranění obránce Josef Melichar. “Mrzí mě, že jsem za stavu 1:1 udělal trochu hloupý faul. Nemělo by se mi to stávat, dostali jsme z toho gól na 2:1. Dostali jsme tři góly, i když poslední do prázdné branky. A když dáme jen jeden gól, nedá se vyhrát. Neproměnili jsme hodně šancí. Z pohledu diváka to byl určitě hezký hokej, ale nás samozřejmě mrzí prohra. Musíme si dnešní zápas rozebrat a poučit se z chyb, smutně říká vysoký bek.

Ve třetím čtvrtfinále se měnilo skóre pouze za nestandartního počtu hráčů na ledě. “Z mého pohledu mohli dnes padat góly pouze z přesilovek, protože pět na pět se hrálo strašně málo času. Byla spousta vyloučených a nám to tam nespadlo. Musíme ještě dopilovat defenzívu a útočníci musí předvést větší důraz ve střelbě. Dnes to bylo těsné a mrzí mě, že jsme to nedotáhli do vítězného konce,“ pokyvuje hlavou obránce Pittsburghu.

Josef Melichar vynechal kvůli zranění ramene, které ho potkalo v šestém kole v Litvínově, většinu sezóny. Nyní se již ale dostává do formy. Fyzička už je dobrá, cítím se v kondici. Je samozřejmě těžké naskočit do rozjetého vlaku rozjeté sezóny. Stále je co zlepšovat. Snažím se hrát mojí hru, co nejjednodušeji,“ uzavírá jihočeský rodák.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Druhá posila: vítáme ve Spartě Marka Pysyka

CHL: Domácí odveta finále, atraktivní výjezdy

Vosmík a Divíšek: Přestavbu jsme se rozhodli neodkládat

Cesty Míry Formana a Sparty se rozcházejí