V období první světové války měl český hokej asi 25 mužstev, která však měla k dispozici sotva desítku hřišť upravených pro hru – přírodních, otevřených a nekrytých. K popularitě kanadského hokeje přispěl titul mistrů Evropy z roku 2014, radost však nedlouho poté přerušil začátek prvního velkého válečného konfliktu.
„Hockeyový sport v našem klubu však přes velmi nepříznivé poměry udržován díky obětavosti a osobní přičinlivosti nikde nejmenovaných jednotlivců, ba začal i vzkvétati a získávati mezi diváky, neboť Spartě podařilo se sestaviti mužstvo pozemního hokeje, který kdy v Čechách hrálo,“ stojí v kronice.
Mužstvo tehdy tvořily opravdové sportovní legendy. Člen Klubu legend KAREL KOŽELUH byl výborným tenistou, obojživelník Karel Káďa Pešek anebo Vlasta Burian jsou spojeni spíše s naší fotbalovou sestrou. První jmenovaný byl už tehdy skvělým záložníkem, ale skvěle si vedl i na ledě. Český reprezentant získal kromě evropského titulu také bronz na olympiádě v Antverpách v roce 1920, o tři roky později už byl dvojnásobným mistrem Evropy a měl kompletní sbírku medailí.
1915-1920: První tituly, ženský tým a odřeknutí rivala
Zmínka o únoru 1915 je jako první napsaná zlatým písmem, jelikož sestava Holner – Faltýn, K. Koželuh – Káďa, Novák, Reissenzahn a Šraml získala titul přeborníka Prahy v bandy hokeji a také první titul mistra Čech v kanadském hokeji. O měsíc později pak vznikl vůbec první ženský hokejový tým Sparty, který však po půlroce zanikl pro nedostatek soupeřek
Triumf jsme v dalším roce zopakovali, a to před velmi slušnou návštěvou. Do utkání se Slavií jsme po předchozích výsledcích šli s velkým náskokem, přičemž drtivá porážka a pád na druhé místo by byl velkou senzací. I přesto zanechalo utkání dojem: „Včerejší dokončení turnaje (…) přineslo tak četnou návštěvu, jakou jsme dosud ve válečných dobách neviděli. Opět osvědčuje se stará zkušenost, že start dvou rivalů Sparty a Slavie má tu největší přitažlivost pro celou českou sportovní veřejnost,“ stálo v tehdejším tisku.
Vysoké výsledky a dominance Sparty nebyly překvapením, protože naši hráči byli špičkou Čech a zároveň oporami reprezentace. V lednu 1917 naše mužstvo navrhlo utkání ve prospěch Červeného kříž, fanoušci Sparty se však utkání nedočkali a vyslechli si odůvodnění v Právu Lidu: „Dotázali jsme se a bylo nám řečeno, že zápas nebylo možno sehráti, ježto Slavia v poslední chvíli odřekla.“
Československý hokej se ve svých počátcích nepotýkal jen s následky první světové války, ale také s počasím. „ Včera měl býti sehrán hockeyový zápas Sparty s Českou Sportovní společností na Vendělínce, leč opět náhlý obrat počasí, který u nás zvláštní shodou okolností již třikráte připadl na neděli, rozmočil ledovou vrstvu tak, že veškerý pokus o hru naprosto ztroskotal. Zápasy tedy nemohl býti sehrán a odkládá se na na příznivější dobu – bude-li letos vůbec nějaké,“ stálo 14. února 2018 v Právu Lidu.
1920-1923: Masarykův pohár pro Spartu!
Sparta nadále vládla českému hokeji, když sestava ve složení: Hartman, Hamáček, Reisenzahn, Koželuh, Lorenc, Káďa, Peka, Malý, Landa, Byšický, Doucha a Tittl drtila jednoho soupeře za druhým a většina hráčů tvořila osu bronzového československého týmu na olympiádě v Antverpách v roce 1920.
O rok později jsme ani jednou neprohráli a reprezentace ovládla mistrovství Evropy ve Svatém Mořici. Zásadní změna kanadského hokeje přišla o rok později, kdy se přestalo hrát bez záložníka, tedy jen se šesti hráči. O dva roky později – v únoru 1923 – jsme ve vypjaté bitvě zdolali Slavii 3:1, díky čemuž jsme získali stříbrný pohár, který Československému hokejovému svazu věnoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk .
Věřme, že úspěchy našich zakladatelů a předchůdců dokážeme o sto let později v playoff zopakovat a vrátit Spartu tam, kam patří – na ligový vrchol!
