Sparťané do úvodního zápasu čtvrtfinálové série proti Liberci vstoupili velmi aktivně a hned od prvních minut se tlačili za vedoucí brankou. Tomáš Šmerha ale z první nadějnější pozice Kváču nepřekonal. Hosté vzápětí dostali příležitost zahrát si přesilovku po faulu Romana Horáka, Matěj Machovský se svou obranou nic složitého naštěstí řešit nemusel. Navíc se Horák hned po návratu z trestné lavice dostal do zajímavého úniku, bekhendovou střelou ale libereckého gólmana nepřekvapil.

I nadále se hrál hodně svižný a atraktivní hokej, ale ani po několika závarech a šancích se nám Petra Kváču překonat nepodařilo. Bílí Tygři s aktivitou nezůstávali pozadu, a i strážce naší svatyně musel předvést několik těžkých zákroků. Po vyloučení Milana Jurčiny jsme navíc hráli druhé oslabení, i díky velké obětavosti jsme ho ale přežili. Když už to vypadalo, že se úvodní část dohraje bez branek, Miroslav Forman si skvěle našel puk, který se od mantinelu odrazit před brankoviště a zametl ho do odkryté branky. Do kabin jsme tak odcházeli spokojenější.

A hned po pár vteřinách prostřední periody mohlo být ještě veseleji. Vláďa Sobotka ale ze skvělé pozice na levém křídle po výborné nahrávce Řepíka těsně netrefil svatyni Liberce. Sparťanská převaha byla čím dál větší, vedení se však zvýšit nedařilo. Po dalším tlaku v útočném pásmu nabil Tomáš Šmerha Romanu Horákovi, ten rozvlnil jen boční síť. Po faulu hostujícího Rosandiče jsme si poprvé v zápase zahráli početní výhodu i my a hned se nám ji podařilo využít! David Tomášek dostal přihrávku na levý kruh a nekompromisní ranou na přední tyč nedal Kváčovi šanci.

Liberečtí po inkasované brance zvýšili tempo, ale obrana Sparty hrála velmi kompaktně a k ničemu nebezpečnému ofenzivní hráče Tygrů nepouštěla. Naopak z brejků jsme hrozili my a v krátkém časovém sledu své šance nevyužili Řepík s Chlapíkem. Druhý jmenovaný ale jen o chvíli později famózně zpoza branky předložil puk Davidovi Tomáškovi mezi kruhy a ten si střelou zápěstím připsal druhý gól v zápase.

Emoce na ledě začaly jiskřit a viděli jsme i první strkanici. V následující hře ve čtyřech předvedl velmi důležitý zákrok Matěj Machovský, když vychytal z bezprostřední blízkosti střílejícího Melancona. V poslední minutě jsme ještě dostali možnost přesilovky a Erik Thorell ihned po buly milimetrově přesnou střelou vymetl růžek Kváčovy branky. A to nebylo vše. Jen o pár vteřin později fauloval Liberec znovu a po další krásné kombinaci si Vladimír Sobotka našel místo mezi kruhy a pátým sparťanským úspěchem rozezpíval O2 arenu.

Do třetí třetiny vstoupili hosté se změnou v brankovišti, když Petra Kváču nahradil Jaroslav Pavelka. A nově příchozí měl hned od prvních vteřin o práci postaráno při naší dohrávané přesilovce. Předvedl se ale také náš muž v masce. Michal Birner se dostal do úniku a hned několikrát zakončoval, Matěj Machovský se však natáhl jak dlouhý, tak široký a všechny dorážky zneškodnil. O několik desítek vteřin později ho po střele Klapky zachránila dokonce tyč, liberečtí utkání rozhodně ještě nezabalili a snažili se o rychlé snížení.

A opět od toho nebyli vůbec daleko, ale Najman znovu pouze orazítkoval brankovou konstrukci. Naopak na druhé straně svůj důraz předvedl Gennadij Stoljarov, když se nejlépe zorientoval na brankovišti a svým premiérovým zásahem v dresu Sparty zvýšil už na šestibrankový rozdíl. Závěrečné minuty už se spíše dohrávaly v klidném tempu a více než osm tisíc fanoušků si vychutnávalo oslavy. I přesto ale ještě jedna gólová radost přišla, když v signalizované výhodě po nahrávce Horáka skóre uzavřel do odkryté branky Erik Thorell. Vstup do čtvrtfinále nám tak vyšel na jedničku, když jsme po velmi dobrém výkonu porazili Liberec o sedm branek.