Hosté z Liberce vstoupili do utkání velmi aktivně a v prvních vteřinách vyslali na Matěje Machovského hned několik střel. Největší šanci si vytvořil Jan Ordoš, který se objevil osamocený na brankovišti a snažil se bekhendovým blafákem překonat sparťanského brankáře. Sparta se ale rychle přizpůsobila tempu hry a o práci rozhodně neměl nouzi ani Petr Kváča. Poté jsme ale špatně vystřídali a nabídli tak Tygrům výhodu přesilové hry. Tu dokázal využít po individuálním průniku po pravém křídle Ladislav Šmíd a poslal tak soupeře do vedení.

Jen o pár minut později hráli v šesti také hokejisté Liberce a přesilovku jsme hráli i my. Po rychlé kombinaci dostal na pravém kruhu od Michala Moravčíka nabito Vladimír Sobotka, dělovkou propálil Kváču a vyrovnal stav utkání. Sparťany gól nakopnul a získávali čím dál větší převahu. Zvyšující se tlak dokázal využít David Němeček, který zůstal úplně nekrytý na pravém křídle a po famózní přihrávce Maxima Matuškina neomylně zacílil na přední tyč.

Hned poté se v krátkém časovém sledu nechali vyloučit dva hostující hráči a my jsme tak dostali k dispozici dvojnásobnou početní výhodu. Tu ještě liberečtí přežili, ale v následující klasické přesilovce prokázal velký důraz na brankovišti David Tomášek a dotlačil kotouč do sítě. Následně byl ale vyloučen Roman Horák a po velkém závaru v našem brankovišti Jaroslav Vlach dotlačil puk za ležícího Machovského. Naše lavička si ještě vzala trenérskou výzvu, rozhodčí ale svůj verdikt potvrdili. Navíc jsme ještě byli potrestáni dvěma minutami, oslabení jsme však ubránili, a tak jsme odcházeli do kabin s jednobrankovým náskokem.

Vstup do druhé třetiny sparťanům vyšel a hned se hnali za čtvrtou brankou. Velmi blízko byli Sobotka s Řepíkem, kteří ujížděli sami na Kváču, ale druhý jmenovaný zakončil pouze do tyčky. I v dalších minutách jsme si dokázali vytvářet tlak a množství střel a znovu to byl náš kapitán, který nebezpečně pálil jen kousek od levé šibenice. Následně byl vyloučen liberecký Vlach, ale ani střely Erika Thorella či Davida Němečka kýžený úspěch nepřinesly.

V druhé polovině prostřední části jsme příliš zajímavých událostí neviděli, bojovalo se o střed hrací plochy a rozehrávka se nedařila ani jednomu z týmů. Po dlouhé době se o rozruch postarali až Michal Řepík s Mírou Formanem, kteří se na brankovišti pokoušeli zamést touš za Kváču, ale liberecký muž v masce tygřím skokem tyto snahy zatrhl. Ve zbývajících minutách už se nic zásadního nestalo, a tak před třetí třetinou platilo stejné skóre jako před tou druhou.

Hned po necelé minutě třetí části se z ničeho nic sám před brankářem Bílých Tygrů objevil nikým nehlídaný Filip Chlapík, ale zakončením mezi betony se mu nepodařilo Kváču překonat. Další obrovský závar před Petrem Kváčou zařídil Vladimír Sobotka, který se skvěle vytočil zpoza branky a servíroval puk do brankoviště. Ani následná dorážka ale v síti bohužel neskončila. Sparťané měli i nadále mnohem více ze hry, ale strážce hostující svatyně předváděl jeden skvělý zákrok za druhým a držel tak liberecké naděje.

Liberec se v posledních minutách hnal za vyrovnáním, ale Matěj Machovský předváděl opět velmi jistý výkon. Navíc celá obranná hra Sparty nedovolovala soupeři žádné vážné příležitosti. Samotný závěr byl hodně nervózní, ale díky obětavému výkonu celého týmu jsme soupeři nedovolili zápas zdramatizovat a ubránili jsme i libereckou snahu bez brankáře. Po dvou domácích výhrách se tak přesouváme na sever Čech v ideální pozici.