
Oba týmy se po první dvacetiminutovce rozešly smírně za stavu 1:1. Na začátku druhé třetiny poslal domácí do vedení Netík, ve třiatřicáté minutě rychle využil přesilovku Petr Ton. “Ten náš třetí gól byl rozhodující moment utkání. Dařilo se nám v přesilovkách, pomohl nám Petr Ton, který je pravák. A s pravákem se vždy lépe kombinuje. Petr Ton je navíc neskutečně šikovný, takže jsme mohli hrát jednodušeji. Ale že nám vyšlo tolik přesilovek, to bylo i štěstí.“ Mnoho fanoušků určitě překvapil pětibrankový rozdíl. “Pro nás jsou ale hlavně důležité tři body. Ale zase na druhou stranu je dobře, že jsme se střelecky chytli. Všechny zápasy jsme hráli na jeden, dva góly což je málo. Proti Litvínovu jsme totiž také dali druhý gól až v poslední desetiminutovce,“ pochvaloval si centr prvního útoku.
Pětatřicet střel vyslali pardubičtí střelci na Petra Přikryla, který ve šlágru kola zastoupil Dušana Salfického, který není sám se sebou spokojen. Za svá záda propustil jen jedinou střelu z hole Tomáše Rolínka z úvodu zápasu. “Měl jsem čas se na dnešní duel připravit. To, že budu chytat, jsem se dozvěděl od pana Bruka již po zápase s Kladnem.“ Osmadvacetiletý gólman ani nepociťoval nervozitu, i když se měl od začátku představit proti velmi silnému mužstvu Pardubic. “Nejsem už žádný mladý kluk, abych z toho byl rozklepaný. Naopak jsem se těšil, že si zachytám. Kluci mi navíc dnes pomohli, hráli totiž parádně,“ se vší skromností chválil spoluhráče dlouholetý sparťanský brankář, který se do Holešovic vrátil po třech letech.
Litoměřický rodák se ani nezačal nervovat když inkasoval ve třetí minutě gól. “Musíme bojovat za jakéhokoliv stavu. Brzy po inkasovaném gólu byla další šance, kdy jeli Pardubičtí dva na jednoho, ale já jsem tuhle akci zlikvidoval a znovu jsem se uklidnil. Pak jsme vyrovnali a dál už to byla paráda,“ usmíval se Přikryl. Ten si nemohl stěžovat na nedostatek práce, hosté ho zásobovali střelami. “Ale mě se vždycky chytá lépe, když na mně jde dost střel. Takže pohoda,“ s klidným výrazem odpovídal brankář, který se od začátku postaví do branky i v pátečním zápase ve Vítkovicích.
Přikryla nejvíce zlobil pardubický rychlík Petr Sýkora. Sparťanský náhradník mu ale vždy jeho šanci zlikvidoval, buď včasným vyjetím nebo některým z rychlých zákroků. A to na něj Petr Sýkora jel dokonce několikrát v nájezdu osamocen. “Petr má velký tah na branku, ale jeho střely většinou míří mezi nohy, kde se to pak snaží dorážet. Petra docela znám z juniorských reprezentací. Je šikovný, umí vystřelit. Ale vždy v souboji brankáře a útočníka záleží na tom, kdo bude pevnější nervy a nehne se,“ s úsměvem líčil majitel dvou ligových titulů se Spartou.