Rozhodující sedmý zápas proti Liberci jsme nakonec po velkém boji nezvládli. Co rozhodlo?
Myslím si, že to všichni viděli. Sérii jsme si prohráli v prvních třech zápasech a pak jsme z ní chtěli udělat zázrak. Od čtvrtého zápasu jsme začali hrát daleko líp, předváděli jsme perfektní obětavost, hráli jsme nadoraz. Bohužel to ale bylo už pozdě. Série jako taková byla skvělá, každý hráč v kariéře si přeje hrát takové zápasy.

Byly rozhodující přesilovky, které nám vůbec nevyšly?
Těžko říct. Můžu k tomu říct jedině, že jsme je sehráli hrozně. Jsme za debily. Celou sezonu hrajeme něco jiného, pak přijde play off a my si začneme hru zbytečně komplikovat. To mi prostě hlava nebere. Naše přesilovky byly katastrofální a v oslabení jsme si to posrali ještě víc.

Jak jste na tom byli po fyzické stránce? Přeci jen, v nohách jste měli už několik náročných zápasů v rámci vyřazovací části.
Síly nám rozhodně nechyběly, na Spartě jsme byli skvěle připravení. O nějaké únavě nemůže být řeč. Samozřejmě každý zápas je po psychické stránce jiný, ale když se šlo do sedmého zápasu, všichni z nás chtěli na ledě odevzdat maximum.

Co říkáš na mladší hráče, kteří dostali od trenérů šanci v tak důležitých zápasech?
Každou sezonu se na Spartě můžeme spolehnout na všechny čtyři pětky. Vždycky to tak fungovalo. Ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že vyhrává a prohrává tým, nikoli jednotlivci.

Série byla hodně dlouhá a zároveň vyrovnaná. Jak moc nyní bolí vyřazení?
Když se prohraje v play off, bolí to hodně po každé sezoně. Je jedno, jestli se vypadne ve čtvrtfinále nebo v semifinále. Pokaždé je to nepříjemné. Série s Libercem byla pro nás ponaučení. Příští rok musíme být lepší a poučit se ze zbytečných chyb, které nás stály vítězství. A nezapomenout na slova Jardy Hlinky, co nám řekl po zápase.

Můžeš to prozradit?
Ano. Říkal nám, ať si zapamatujeme tento moment. Tenhle smutek, tenhle pocit. A v příští sezoně si na něj vzpomeneme a víme, že tohle nechceme zažít znovu.