
To přiznal i druhý nejproduktivnější hráč Sparty Tomáš Netík. „Nehráli jsme dnes vůbec špatně. Tedy s ohledem na to, jak jsme tu hráli předtím. Ale zase nás trápila koncovka, šance jsme si však vytvořili. Je to jak obehraná písnička. “Stará“ Sparta by po první třetině vedla 3:0. My jsme dali gól až v devětatřicáté minutě, takže náš výkon vypadal z hlediště možná křečovitě,“ hodnotil první dvacetiminutovku sparťanský odchovanec.
Právě Netík byl jedním z největších spalovačů šancí, v první třetině nevyužil dvě obrovské šance. „Góly dávat chci, ale občas se to prostě nepovede. Loni jsem dal sice dvaadvacet gólů, ale také mi tam nespadlo zdaleko všechno. Letos je však neproměněných šancí mnohem víc. Je to jenom moje chyba. Z těch dvou šancí v první třetině jsem branku dát měl,“ litoval syn slavného sparťanského útočníka.
I když Sparta stále trpí neproměňováním šancí, prolomila aspoň čtyř zápasové prokletí domácího ledu. „Vždycky jsme se v domácím prostředí cítili silní a hráli odlišný hokej. Díky tomu jsme tu vyhrávali 4:1 nebo 5:1. letos trpíme špatnou koncovkou a proto i s papírově slabšími týmy doma prohráváme. A to je neomluvitelné – takováhle zápasy musíme vyhrávat,“ hřímal člen širšího reprezentačního kádru.
Holešovičtí si však připisují důležité výhry venku, například jako první porazili v Budvar Areně domácí Mountfield. Netík přesto popírá, že by při utkáních se slabšími týmy soupeře podcenili. „Mužstvo máme natolik kvalitní, abychom hráli dobře i s nejsilnějšími týmy, ke kterým doufám patříme,“ uzavřel autor první trefy v utkání.