Bylo důležité, že nás nerozhodil brzký gól ve třetí třetině?
Stalo se nám to i v první třetině. Chytili jsme se za rypáky a začali jsme dělat, co jsme měli. Když jsme v některých zápasech dostali takové góly, položily nás. Tentokrát jsme si s tím dokázali poradit, protože jsme měli rychlou odpověď.

Lišil se zápas od pátečního šlágru v Pardubicích?
Vůbec bych neřekl. Olomouc je kvalitní soupeř. Nepřehráli jsme je, místy přehrávali oni nás. Zápasy se moc nelišily. Každý zápas je teď v extralize vyrovnaný, což je vidět i na tabulce.

Bylo náročné hrát druhý zápas za sebou v jedenácti útočnících?
Je to znát, protože je to o dost větší zabíračka. Dá se to ale zvládnout, protože člověk tam jde třikrát čtyřikrát za třetinu. Člověk se navíc dostane do tempa.

V Olomouci ses trefil i na podzim, ale tentokrát vítězně. Čekal jsi šťastný odraz od obránce?
Já jsem tam najížděl, protože jsem si myslel, že mi Kousy nahraje. Pak mi ale říkal, že už ho někdo dohrával, tak to jenom hodil na branku. Odrazilo se to od zad obránce, takže trošku štěstíčka.

V posledních týdnech mi přijde, že když potřebujeme zabrat, tak úspěšně zapneme. Vnímáš to stejně?
Říkáš to správně. Když to máme nahnutý, nebo hrajeme hůř, začneme o to víc makat. Vyhráváme díky tomu i zápasy, ale zase s tím nesmíme hazardovat a myslet si, že to tak půjde vždycky, protože to tak nebude.

Cítíš, že je první místo blízko?
Je to hezký, ale není konec! Nesmíme přestat vyhrávat, abychom si udrželi flow do play-off.