Bereš letošní mistrovství světa jako možnost zabojovat o Itálii?
Na olympiádě jsem ještě nebyl, takže by to byl další splněný sen, který bych si rád splnil. Je to ale strašně daleko, může se stát spousta věcí. Já budu dělat maximum pro to, abych se tam v jakékoliv pozici podíval.
Máš oproti loňsku silnější pozici?
Vnímám, že letos je šance vyšší, ale všem říkám, že si to člověk musí uhrát na ledě. Pokud se všechno podaří, mohlo by to vyjít, ale nechci nic zakřiknout. Kromě Pasty a Červuse nemá nikdo nic jistého. (usmívá se) Pokud nebudu mít výkonnost, je jasný, že dál nepojedu. Ale věřím v sebe a věřím, že se tenhle scénář nestane.
Stihl sis vyčistit hlavu?
S rodinou jsme na pár dní jeli k rodičům na chalupu, takže tam si člověk trošku vyčistí hlavu a přijde na jiný myšlenky.
Je to pro člověka jednodušší, když je v reprezentačním frmolu?
Samozřejmě, konec nebyl šťastnej. Týden před reprezentací byl na hlavu náročnější, ale není už moc čas nad něčím přemýšlet, protože tréninky mají velké tempo. Už navíc hrajeme zápasy, takže myslím plně na reprezentaci.
Naše sparťanská parta je početná, přijde na playoff ještě řeč?
V první řadě je super, že nás je tu tolik. Myslím, že každému z nás se to líbí, ale když se bavíme, někdy na to téma dojde. Probíráme to, takže se o hokeji bavíme. Ale já osobně jsem se na finále ještě nepodíval.
Jsi na stejné straně barikády s tradičními rivaly z extraligy, padají někdy fórky tímhle směrem?
Jo, na tréninku jsme zrovna hráli bago a Vožuch dal zpoza branky podobný gól, jako dal tehdy nám. Hned jsem mu říkal, že mi to něco připomíná. (usmívá se) Takových momentů je tady víc, takže člověk zavtipkuje. Už to nemůžeme nijak ovlivnit a jsme na stejné straně barikády.
Nepřipadáš si na kempu jako na táboře pro dospěláky?
(usmívá se) Trošku jo. Hlavně jsou tady úplně jiní lidi a kluci. Realizační tým je jiný, takže je to o něčem jiném. Vždycky, když je možnost, tak jsem na reprezentaci jel a těšil se. To se nemění a každý kemp si užívám.
Daří se ti ve Spartě, drží tě zdraví a bojuješ o mistrovství světa s olympiádou. Užíváš si hokej nejvíce v kariéře?
Stoprocentně! Když to řeknu blbě, člověk si uvědomuje věk a nemá takové ty myšlenky, že by se každou sezonu za něčím honil – za lepším angažmá nebo snem o NHL jako dřív. Když člověk přijede na nároďák, tak si to užívá, protože neví, kdy tu je naposledy.
