
Byli jsme trochu zaskočení, že nám to jde skoro samo. Přestali jsme hrát, dostali jsme dva laciné góly.
Co jste si říkali během první třetiny?
Uklidňovali jsme se, že nás čeká dlouhý zápas, že je to pořád jakoby 0:0. Vlastně jsme od druhé třetiny začínali na novo. Nebyli jsme v žádném stresu, jen jsme si řekli, jaké jsme udělali chyby, a že se nesmějí opakovat.
Celým play off procházíte s jakousi pokorou. Na rozdíl od trenéra Říhy se nerozčilujte nad každým vyloučením, vaši trenéři na vás moc nekřičí. Myslíte si, že se to mohlo podepsat i na průběhu finále?
Myslím si, že ano. Pan Výborný je úplně jiný trenér než pan Říha. Pan Výborný má takový lidský přístup po všech stránkách. Není to takové křečovité, jako od pana Říhy. Kluci co ho zažili ve Spartě říkali, že ve všech krizových situacích začal řvát. A to tomu mužstvu asi nepomůže.
Pomáhají vám zkušenosti z loňského tažení za titulem?
Určitě, máme zkušený tým. Někteří hráči hrají finále po několikáté.
Co ve třetím finále chybělo k tomu, aby jste se radoval z nějaké branky?
Opět jsem měl dvě velké šance a nic. Asi už to není jen o štěstí, ale o tom, že to neumím. (smích) Dříve jsem dával spoustu branek, hlavně v juniorech. Co jsem v áčku, tak se prostě trápím. Nebo že by to bylo špatnejma hokejkama? (smích) Používám teď kompozitové hole místo dřevěných…
Takže v pondělí poprosíte Františka Ptáčka, ať vám jednu dřevěnou půjčí?
Franta už má taky kompozitové hokejky a také už nedává tolik branek jako dříve. Dřevěné hokejky už má jenom Martin Podlešák, ale obávám se, že bych to s nimi nezvládl.
Spravil jste si chuť aspoň dvěma asistencemi?
No samozřejmě. Celý zápas jsem se trochu trápil, nemohl jsem se dostat do tempa. Nebyl jsem prostě v optimální pohodě. Pak se mi ale povedlo jednou vypíchnout puk a úplně se to změnilo, začalo mi to jít, hru jsem si užíval.
První asistenci přetavil v gól Jiří Zelenka. Ten vám prý před zápasem věnoval další jeho fotku s věnováním..
Je to tak, mám o další fotku navíc. Jirka ví, že je můj velký vzor. Je pro mě velká čest, že si s ním můžu zahrát. Dnes jsem mu nahrál na gól, což je pro mě úžasné.
Poděkoval vám po tom gólu Jiří Zelenka?
Samozřejmě, asi třikrát. (smích) Pořád na mě na střídačce řval ty jeho kravinky a nesmysly. Moc mě to potěšilo.
Jiří Zelenka také říkal, že jdete v jeho šlépějích. Co to pro vás znamená?
Když bych měl jít v jeho šlépějích, tak bych měl mít těch gólů o trochu víc… S Jirkou se hodně bavíme, radí mi, a to i v normální životě. Hrát s Jirkou v jednom týmu je pro mě velká škola.
Jste jeden zápas od obhajoby titulu. Jak moc jste vy osobně nervózní?
Nervózní nejsem, i když to ve mně pod pokličkou vře. Byl jsem se hned po zápase podívat za známými a ti říkali, že už je to jasné. Podle mě to ale ještě tak jasné není, pořád nám schází poslední krok. V pondělí k zápasu přistoupíme zodpovědně a když budeme hrát jako dosud, tak nemám strach.
Jiří Zelenka také říkal, že mu k usnutí pomůže jedno či dvě piva. A vám?
Když jsem Jirkovi říkal, že si dávám prášek na spaní, tak se mi vysmál. Říkal mi, že se mi musím dát ty piva. Mě ale alkohol moc nechutná a hlavně ho neumím moc pít. Když si dám dvě piva, tak budu snad opilý… Ale uvidíme, třeba to spolu přes léto natrénujeme.