Se Spartou podepsal kontrakt na následující tři sezony. „Po odchodu Tomáše Pavelky do Finska nám chyběl ofenzivní bek. Jakub Krejčík má skvělé hokejové kvality, což dokazuje jeho pravidelná účast v reprezentaci,“ říká o staronové tváři ve sparťanském dresu sportovní ředitel Petr Ton.
„Ve Spartě už působil, zná zdejší prostředí,“ připomíná Ton, který právě v sezoně 2013/2014 nastupoval s Krejčíkem v jednom dresu a společně vybojovali Prezidentský pohár i bronzovou medaili. „Od té doby získal ohromné zkušenosti v zahraničí. Slibujeme si od něj, že nám pomůže navázat na letošní výkony. Jak bodovým přínosem, tak v celoplošném pojetí hry,“ dodává.
Krejčík: Sparta? V Praze jsme doma. Chtěl jsem se už usadit
Vracíš se po osmi letech. Stále u sebe máš tehdejší dres. V čem ses nejvíc změnil?
Vyspěl jsem, nabral zkušenosti. Myslím, že dnes už mě jen málo věcí rozhodí. Osm let hokeje je opravdu dlouhá doba. Naučil jsem se spoustu věcí, a naopak se dokážu vyvarovat těch, které jsem dělal v mládí. Navíc mám už rodinu, dvouletého syna, krásnou a milou manželku.
Do Sparty jsi před osmi lety přišel ze Lva Praha. Sportovní úsek vedl Patrik Martinec, který nyní bude stát za tebou na střídačce. Znáte se?
Byli jsme spolu v kontaktu už dříve, ještě když působil v Českých Budějovicích. Je to fajn chlap. Moc se na spolupráci s ním těším. Chválili si ho i moji další bývalí spoluhráči. Mluvil jsem i s Pavlem Paterou. Má své vize moc dobře srovnané. Je to pro něj i pro nás obrovská výzva. Chceme vyhrávat. Má v sobě vítěznou mentalitu. Věřím, že to nebude vůbec špatné.
Máš za sebou dvě sezony ve Švédsku a Finsku a tři v Kontinentální lize. Paradoxní je, že jsi v ní nehrál nikdy za ruský tým, ale za chorvatský, finský a běloruský. Je to jen náhoda?
Náhoda to není. Vždy jsem se chtěl dostat do kvalitního ruského týmu, což se mi ale nepovedlo. Chtěl jsem ale hrát KHL, takže když přišly nabídky z těchto týmů, tak jsem to vzal. Moc hezké vzpomínky mám hlavně na Jokerit, kde jsem měl podepsáno na dva roky, ale kvůli odstoupení ze soutěže z toho byl jen jeden. Ve Finsku se nám po všech stránkách moc líbilo.
Naopak Bělorusko nevyšlo podle představ, že?
To určitě ne. Zejména konec byl hodně zvláštní. Nechtěli nás pustit po ukončení sezony domů.
Chtěl ses po delší době usadit na jedné adrese? I proto vyhrála Sparta?
Stoprocentně. Sedm let, sedm týmů… Má to své pro a proti. Sice poznáte nové lidi, různé povahy a zvyky. To už mi nikdo nevezme. Na druhou stranu je to dost náročné, zejména s malým dítětem. Jsem hrozně rád, že to takhle vyšlo. Tady jsme doma, já i moje paní máme v Praze rodiny. Je to pro mě nejlepší varianta, která mohla být.
Navíc bydlíš v Holešovicích, kousek od tréninkové haly i O2 areny.
Přesně tak. Prahu milujeme, oba jsme Pražáci. Nebylo vůbec co řešit. Nechtěl bych se stěhovat jinam. Právě sem jsem se vždy moc vracel. Tady je to prostě nejlepší.
U sebe doma jsi našel dresy ze sezony 2013/2014, kdy jste vyhráli Prezidentský pohár a nakonec brali bronz. Budeš měnit číslo?
Ne, tohle číslo jsem dostal poprvé právě ve Spartě a od té doby ho nosím. Doufám, že mi ho nevyfoukne někdo jiný. Loni ho prý měli připravený pro brankáře.
Sparta si od tebe kromě bránění slibuje i produktivitu. Jsi na to připravený?
Samozřejmě. To mě na hokeji baví. I když se mi minulou sezonu góly dávat nedařilo, vždycky jsem tíhnul k útočení. Myslím, že ve Spartě bude tým více ofenzivně naladěný než v Minsku.
Vracíš se také jako dvojnásobný extraligový mistr. Sparta v posledních sezonách skončila jen těsně od titulu. Můžeš pomoci svými zkušenostmi i v tomto ohledu?
Ty dva tituly mi dodaly dost zkušeností. Vím už, co je potřeba k tomu, abychom došli až na vrchol. Věřím, že i tohle dokážu týmu předat. Sparta dělá maximum pro to, aby titul získala. Věřím, že se nám to alespoň jednou během mého působení podaří.
Rozhodně nepřicházíš do neznámého prostředí i z toho důvodu, že během léta jsi býval se spoustou hráčů v kontaktu. Na koho ses nejvíc těšil?
Těžko vypíchnout jediného. Je jich tu spousta. Michal Řepík, Vláďa Sobotka, Adam Polášek… Se spoustou z nich už jsem hrál. Nebude to tak, že bych přišel do kabiny a byl zaprdlý. Jdu do známého prostředí. Znám se i s Jardou Hlinkou a Petrem Tonem, i z tohoto pohledu je to moc příjemné. Neměl jsem moc rád situace, kdy jsem se rozkoukával v novém kolektivu. Tady to bude o dost jednodušší.
Co tě čeká v nejbližších dnech?
Chci si chvíli odpočinout s rodinou, jedeme společně do Itálie. Mám individuální přípravu, takže se připravím později. Už na konci května se ale potkám se zbytkem týmu, máme naplánované i nějaké společné akce během léta, kde také nebudu chybět.
PROFIL JAKUBA KREJČÍKA:
Slávistický odchovanec dlouho neměl jasno o svém ideálním postu v sestavě a až do dorostu střídal útok a obranu. Nakonec zvolil defenzivu a udělal dobře – již v sezóně 2010/2011 si ho jako devatenáctiletého vytáhl Vladimír Růžička do áčka.
Krejčík působil sebejistě, dělal minimum chyb a pro další ročník si tak zajistil místo v hlavním týmu. A nejen to – jeho výkony neunikly ani trenérovi národního týmu Hadamczikovi a Krejčík se pod jeho vedením probojoval až na MS, kde naskočil do pěti utkání a pomohl vybojovat bronzovou medaili.
V průběhu sezony 2012/2013 si ho jako nadějného beka vyhlédl HC LEV Praha. Krejčík se v týmu nováčka KHL okamžitě zařadil mezi stabilní články obranných řad. S týmem se nakonec probojoval do play off, soupeř CSKA Moskva byl ale ve vyřazovacích bojích zároveň poslední stanicí.
V úvodu sezony 2013/2014 se v nabitém kádru Lva nevešel do sestavy, a tak byl odeslán na měsíční hostování do Sparty, kde nakonec sezonu dohrál a pomohl k zisku Prezidentského poháru a bronzovým medailím. Následně zamířil na dva roky do švédského Örebro, odkud se přesunul do Záhřebu.
Závěr sezony však strávil v Kometě, kde získal svůj první mistrovský titul a o rok později 35 body v základní části a 8 asistencemi v play off úspěch zopakoval. Následující tři sezony hrál ve Finsku, když kromě Lukko Rauma a Kärpätu hrál KHL za Jokerit. V ročníku 2021/2022 už hájil barvy Minsku, ze kterého po sezoně odešel a podepsal tříletý kontrakt se Spartou.
