Odcházel jsi z týmu, který bojoval o skupinu zaručující play off. Když jsi se vracel, tým šlapal téměř bez zadrhnutí. Jak těžké bylo se vrátit zpátky do sestavy?
Bylo to náročné. Věděl jsem, že si budu muset svoji pozici v týmu vyhrát zase zpátky, protože kluci se tady mezitím hodně zvedli. Bylo tu spoustu bodujících obránců, takže to nebylo vůbec lehké. Doufám, že si pozici, ze které jsem odcházel, vybojuju naplno zpátky.
Co ti dal pobyt v zámoří po hokejové stránce?
V Americe jsou menší hřiště, takže tam byl hokej daleko fyzičtější, rychlejší a řekl bych, že i šikovnější. Já osobně jsem hrál v lize, která byla hodně dovednostně vyspělá. Naučil jsem se víc makat a přijde mi, že jsem se také začal lépe připravovat na zápasy, a to třeba i po mentální stránce.
Změnil se nějak tvůj přístup k tréninku? Nezakomponoval jsi do něj nějaké nové prvky?
Měl jsem víc času pro sebe, takže jsem se začal protahovat. Celkově jsem se začal více starat o svoje tělo. Celý den se mi točil jen okolo hokeje, proto jsem měl na tyto věci více času.
Co ti dala Amerika po osobní stránce?
Zdokonalil jsem se ve vaření a celkově ve věcech, které se točí kolem domácnosti. (směje se)
Je známé, že ve vyšších amerických soutěžích to bývá v týmech dost vypjaté, když se bojuje o pozice. Tady jste naopak všichni kamarádi. Jaká byla atmosféra v Outliers, za které jsi hrál?
Mimo led byli všichni spoluhráči přátelští, ale když pak šlo o místa na ledě, tak v týmu panovala opravdu velká rivalita. Každý bojoval o jedno, dvě místa. Nebylo to jednoduché. Jako Evropan to má člověk ještě těžší, než třeba Američan nebo Kanaďan.
Jak probíhala komunikace?
Všechno probíhalo v angličtině. V týmu jsem nebyl jediný z Evropy, takže v tomto ohledu nebyl problém.
Sledoval jsi kluky, když jsi byl pryč?
Samozřejmě. Byl jsem moc rád, že jim to klapalo.
Juniorská extraliga se hraje systémem dvou zápasu ve dvou dnech, stejně tak, jako se hrají zápasy v play off. Může pro vás být výhodou, že už budete zvyklí?
Myslím si, že určitě, ale většina kluků už na to bude zvyklá z minulé sezony. Většina tu je stejná, jako minulý rok, takže už jsme na to víceméně zvyklí. Všichni moc dobře víme, o co hrajeme.
Dva z posledních tří zápasů jste odehráli s Třincem. Oba jste sice prohráli, nemyslíš si ale, že tyto zápasy byly ideální přípravou na nejdůležitější část sezony?
Jednoznačně. Třinec je určitě tým, který má ty největší ambice a chce vyhrát. Myslím si, že to byl asi nejlepší možný trénink. Stejně tak vidím i náš poslední zápas proti Mladé Boleslavi, protože takhle ve vyřazovací části bude vypadat každé utkání.
FOTO: Ondřej Postl / Elle Mitchel
