Jsem hráč na černou práci, to může být výhoda, ví Černoch

Jirko, příprava na světový šampionát dvacítek už probíhá ve velkém. Jak se při trénincích cítíte?
Cítím se výborně. Tréninky jsou sice těžké a náročné, ale tady není na únavu prostor.

Tým přišel o zraněného Karabáčka, přesto o místo bojuje 34 hokejistů. To je nezvykle moc, není to trochu zvláštní příprava?
Určitě to je jiné. Každý den trénujeme na dvě poloviny a večer proti sobě hrajeme modelové zápasy. Hraje se třikrát patnáct minut, což je dobrá věc. Můžeme se ukázat všichni.

Dá se už poznat, kdo má na turnaj blíž a kdo dál, nebo to je při tak velkém množství hráčů pořád loterie?
Trenéři nám právě docela motají hlavy. Jednotlivé lajny se pořád mění, hodně se střídáme a teď to nemá až na pár výjimek nikdo jisté.

Trenér Petr přiznal, že pravděpodobně nezbude místo pro někoho z produktivních útočníků. Může být vaše výhoda, že ve Spartě hrajete převážně ve třetí či čtvrté lajně, takže byste se mohl na šampionát dostat díky svým zkušenostem?
Určitě to může být výhoda. Ve Spartě hraju v posledních dvou lajnách a tady je moje role podobná. Patřím do třetího čtvrtého útoku, abych chodil na oslabení a dělal pro tým černou práci. Právě proto věřím, že bych se na šampionát mohl podívat.

Světový šampionát se tentokrát odehraje v Evropě. Může to být výhoda pro vás i další hráče z Evropy oproti hráčům ze zámoří?
Podle mě v tom mají kluci z Evropy výhodu. Kluci ze zámoří jsou ale vyspělý a výborný hokejisti, takže to takovou roli hrát nemusí.

Na bago není prostor, je třeba stoprocentní soustředěnost

Komunikujete se všemi spoluhráči, nebo se vzhledem k velkému počtu hráčů vytváří větší skupinky?
Nevytváří, rozhodně ne. Tím, že se známe z letních kempů a osmnáctky, tak se spolu bavíme opravdu všichni. Známe se tři čtyři roky, takže parta je tu opravdu výborná. Občas se sejdeme na pokoji a zahrajeme si na playstationu, nebo se koukneme na film.

V týmu máte i klubového spoluhráče Ondřeje Mikliše. Jste o to radši?
Jasně. Škádlíme se tu s klukama z Moravy, že každý hrajeme hokej jinak. Jsem rád, že tu na to nejsem sám a mám tu parťáka. (směje se)

Najde se při tréninku čas na nějaké bago a podobné zpestření, nebo na to není prostor?
Na tyhle věci tu prostor není. Při tréninku je potřeba stoprocentní soustředěnost, takže na takové věci tolik času není.

Na těch posledních turnajích startoval váš spoluhráč Martin Procházka. Ptal jste se ho na nějaké postřehy nebo rady?
Určitě, s Prochym i Dominikem Volkem jsme se o turnaji bavili hodně často. Dávali mi spíš rady, na co si mám dát při tréninku pozor a spíš mě na to připravovali po psychické stránce.

Pro účastníky turnaje může být zkouškou i fakt, že se turnaj uskuteční přes Štědrý den a Silvestr. Jste připravený na Štědrý den a oslavu nového roku bez rodiny?
Já jsem rodinný typ, takže by to pro mě bylo něco nového. Plánoval jsem si s přítelkyní společné Vánoce, ale teď doufám, že je spolu mít nebudeme. (usmívá se) Pokud bych se na turnaj dostal, tak je rád oželím, což by určitě pochopila i přítelkyně. Vánoční stromek na Staromáku už jsem viděl, takže o něj nepřijdu.

Pokud byste se na turnaj dostal, nemrzelo by vás, že se nehraje v zámoří? Juniorský šampionát v Kanadě nebo Spojených státech je přece jen specifický.
Trošku mrzelo. Navíc rád hraju na malém hřišti, ale pořád to je mistrovství světa. S klukama jsme to už řešili a na Finsko máme dobré vzpomínky, s osmnáctkou jsme tam udělali velký úspěch. Třeba pro nás bude šťastné i tentokrát.

Hrát za Spartu byl můj sen, teď je na řadě šampionát!

Vy jste se už prosadil do extraligového týmu, ale předpokládám, že by to byl největší úspěch dosavadní kariéry, je to tak?
Dosavadní kariéry určitě. Zároveň to je ale srovnatelné se Spartou, protože to byl jeden z mých snů a jsem opravdu šťastný, že se mi to podařilo. Doufám, že se prosadím víc.

Jste rád, že díky přípravě na juniorský šampionát minimálně alespoň na pár dní vypadnete z klubového stereotypu?
Samozřejmě je to příjemná změna. Jsem rád, že zase uvidím kluky, protože v týmu se bavím hlavně s Prochym a Markem Hrbasem, kteří mi jsou věkově nejblíž. Bavím se samozřejmě i se staršíma, ale není to ten pubertální humor.

Na druhou stranu může být vaše absence nevýhodou. Zápasy na přelomu roku jsou navíc považovány za nejdůležitější v základní části. Nemůže vás to stát místo?
Trochu nevýhoda to samozřejmě je. Já si ale myslím, že kdybych se na turnaj dostal a předváděl tam dobré výkony, tak bych se do sestavy vrátil. Bude záležet jenom na mně.

Bavili jste se před svým odjezdem s trenérem Jandačem?
S panem Jandačem jsme se o tom bavili. Řekl mi, abych při přípravě nic nevypustil a soustředil se na svou obrannou hru, která mi jde. Určitě mi účast na turnaji přeje.

Co spoluhráči v kabině, měli nějaké narážky?
Samozřejmě. Hlavně Lukáš Pech do mě pořád rýpal, že to musím udělat, jinak ať se nevracím. (směje se)