PLAYOFF 1996: ofenzivní smršť pro soupeře

V netradičním formátu, kdy se čtrnáct týmů utkalo každý s každým doma i venku, načež se v nadstavbě střetly sudé týmy s lichými stejnou formou, jsme skončili na prvním místě o dva body před Vsetínem. Celkem 27 výher a tři remízy znamenaly při dvoubodovém formátu celkem 57 bodů.

Ve čtvrtfinále jsme pak přejeli Jihlavu 4:0 na zápasy, a to také díky Romanu Horákovi staršímu, jenž skóroval ve třech ze čtyř duelů! Ačkoliv otec naší současné opory dal góly i v prvních dvou semifinále proti Litvínovu, na sever Čech jsme po dvou zápasech odjížděli jen s jednou výhrou.

Souboj dvou nejlepších útoků dlouhodobé fáze se i díky kanonýrovi Davidu Výbornému vracel vyrovnaný také do Prahy. V pátém utkání jsme však v Holešovicích schytali výprask 1:6, a přestože jsme v šestém duelu na ledě soupeře dotáhli zápas do prodloužení, porážka 4:5 po nájezdech znamenala konec. V zápasech o třetí místo jsme pak dvakrát zdolali České Budějovice a brali bronzové medaile.

PLAYOFF 2000: triumf start – cíl

O playoff 2000 už bylo řečeno mnoho. V sedmém ročníku nejvyšší české soutěže jsme ovládli základní část s předstihem už v únoru a do vyřazovací části vstoupili jako velký favorit. Trenér František Výborný měl k dispozici kádr hvězd se skvěle chytajícím Petrem Břízou, jehož cestu sledujeme v pravidelném měsíčním seriálu a který se dočkal pocty během utkání proti Liberci.

Ofenzivu mistrů táhl zejména David Výborný, jenž se musel v základní části sklonit pouze před dominujícím Richardem Králem z Třince. V playoff už si ale s jedenácti body uzmul kanadské bodování pro sebe! V nejkratší možné době nám pomohl zdolat Pardubice, načež si ve třech duelech proti Litvínovu připsal pět bodů a s celým týmem oplatil Severočechům rok staré vyřazení.

Neporažená a rozjetá mašina proklouzla až do finále proti Vsetínu, které ve třetím finále na Lapači rozhodla trefa sparťanského kanonýra. „V roce 2000 vyhrálo asi nejlepší mužstvo, které Sparta měla,“ uznal s odstupem času nejproduktivnější hráč playoff. Bez jediného klopýtnutí jsme vyhráli první český titul a utnuli sérii Valachů, kteří předtím ovládli celkem sedmnáct sérií playoff v řadě. Stejně jako letošní Třinec.

PLAYOFF 2002: hodně pojítek s letoškem

O rok později jsme na Vsetín ve finále nestačili, ale obrok už jsme si vedli lépe. Suverénně nám patřila už základní část, ve které jsme s celkovými 103 body skončili před druhým Zlínem, který jich měl o jedenáct méně. A druhá mistrovská jízda má víc pojítek s letoškem, než by se mohlo zdát!

V základní části jsme měli nejvyšší počet gólů, pod který se 16 zásahy a 45 asistencemi podepsal Jaroslav Hlinka. Už vám to něco připomíná? Jasně, stejně jako Filip Chlapík se tehdy stal nejlepším nahrávačem dlouhodobé části a v celkovém pořadí extraligového bodování skončil třetí.

Tím to ale zdaleka nekončí. I tehdy jsme se ve čtvrtfinále utkali s nejhůře postaveným postupujícím – osmým Třincem. S Oceláři jsme ovládli první tři zápasy, a přestože jsme následně dvakrát klopýtli, výhrou 4:1 v Třinci jsme sérii zavřeli po šesti zápasech.

„Byla to vůle, která nás dovedla k úspěchu, a za to bych rád svým svěřencům poděkoval,“ hodnotil tehdejší postup trenér Václav Sýkora. V historicky prvním pražském derby ve vyřazovací části jsme nakonec postoupili přes Slavii už po třech zápasech, ve kterých pokaždé skóroval Jaroslav Hlinka.

Třetí nejproduktivnější hráč playoff byl vidět i ve finálové sérii proti Vítkovicím, v níž jsme i přes úvodní domácí porážku vyhráli 3:1 na zápasy a brali druhý extraligový titul! Kromě nejproduktivnějšího sparťana historie patří vděk i Ondřeji Kratěnovi s Michalem Brošem, kteří ve vyřazovací části nasbírali osmnáct bodů.

PLAYOFF 2012: jízdu zastavil současný šéf

Na další triumf v základní části jsme čekali deset let. Sérii umístění v nejlepší osmičce utnula nepovedená sezona 2010/2011, v níž jsme skončili dvanáctí a podruhé v historii nepostoupili do vyřazovací části. O rok později už ale bylo všechno jinak.

I tehdy jsme měli třetího nejproduktivnějšího hráče extraligy, Petra Tona, který však musel s celým týmem skousnout hořké zklamání. Do čtvrtfinále proti Kometě Brno jsme totiž vstoupili domácí porážkou 3:4, a přestože jsme následně dvakrát vyhráli, pak už se radoval jen soupeř.

Tři zápasy s jediným vstřeleným gólem znamenaly porážku 2:4 na zápasy a celkové páté místo. Vůbec poprvé a doposud naposledy jsme coby vítěz základní části nepřešli přes čtvrtfinále, zatímco Kometa se z předkola probojovala až do finále. Zajímavostí je, že k našemu vyřazení přispěl také náš současný sportovní šéf Tomáš Divíšek, jenž byl s dvaceti body nejproduktivnějším hráčem playoff.

PLAYOFF 2014: hořké déjà vu

Celkově pátý triumf v základní části byl suverénní záležitostí. Svěřenci Josefa Jandače získali rekordních 110 bodů, překonali hranici dvou set vstřelených gólů a druhý Třinec za sebou nechali o patnáct bodů. Ve výroční sezoně, kdy jsme slavili 110 let od založení klubu, se dařilo zejména dvěma legendám.

Petr Ton se stal nejproduktivnějším hráčem soutěže a se 32 góly i nejlepším střelcem. Druhý v bodování, Jaroslav Hlinka, byl naopak s 45 asistencemi nejlepším nahrávačem. Obávaný kanonýr pomohl i ve čtvrtfinále, když proti Vítkovicím skóroval pětkrát. Ačkoliv byli Ostravané ve všech zápasech důstojným soupeřem, nakonec jsme si zajistili rychlý postup po pěti utkáních.

V semifinále proti Kometě už se ale Petr Ton neprosadil, a jelikož se nedařilo ani zbytku týmu, přišlo další zklamání. Atraktivní série začala domácí porážkou 3:4, po níž se oba týmy střídaly ve vítězstvích až do sedmého zápasu. V něm jsme po dvou minutách vedli zásluhou Lukáše Pecha a Jana Buchteleho o dva góly, ale v polovině utkání už měli stejný náskok hosté. Konečná porážka 4:5 znamenala další hořké zklamání – tentokrát s bronzem na krku.

PLAYOFF 2021: krůček od historického zápisu

Základní část sezony 2020/2021 se zapsala do historie, leč nelichotivým způsobem. Kvůli pandemii COVID-19 se totiž odehrávala po většinu času bez diváků. Přestože našemu týmu chyběla skvělá podpora fanoušků, zejména v prázdné O2 areně, prolétli jsme základní částí sebevědomě.

Až do posledního kola jsme se přetahovali s Třincem, před kterým jsme nakonec skončili s dvoubodovým náskokem. I když nám klubový rekord utekl o chlup, získali jsme další Pohár Jaroslava Pouzara. Ve čtvrtfinále jsme s tahouny Michalem Řepíkem, Romanem Horákem a Davidem Tomáškem narazili na Olomouc, kterou jsme po čtyřech výhrách vyřadili nejrychlejším možným způsobem.

Následné semifinále přineslo jednu z nejzábavnějších sérií v extraligové historii. Bitva s Libercem však pro nás nezačala dobře – po třech zápasech jsme stáli nad propastí. Tři výhry v řadě, z toho dvě po prodloužení, nás ale vrátily zpátky do hry!

Od historického obratu série nás dělila jediná výhra, ale v sedmém utkání před prázdnou O2 arenou už nám došly síly. Porážka 1:2 znamenala konec titulových nadějí a zisk třetího bronzu po triumfu v základní části.

Fanoušci však mohli být u toho prostřednictvím exkluzivního seriálu SPARTA BACKSTAGE, během kterého jsme posunuli hranice sportovního světa. Kamery byly s týmem během celého playoff, tudíž s námi fanoušci prožívali příjemné i těžké chvíle z první řady.