Již poněkolikáté se vám letos nepovedlo dovést výborně rozehrané utkání k tříbodovému zisku. Čím si to vysvětlujete? Je to ještě náhoda nebo nějaký problém v zadních řadách?
Náhoda to určitě není, protože se nám to stává často a stávalo se nám to i minulou sezonu. Asi je to tím, že se vždycky uspokojíme a přestaneme hrát nátlakový hokej. Zbytečně se stahujeme do obrany, a dáváme tak šanci soupeři.
Takže se dá říct, že je to o hlavě? Přijdou třeba obavy o výsledek?
Nevím. Je možné, že když přijde nějaký ten kontaktní gól, moc nad tím přemýšlíme. Musíme hrát tak, jak hrajeme při remíze, či soupeřově vedení.
Na druhou stranu, je třeba zmínit i kvality soupeře. Ten před zápasem vedl tabulku a letos má třetí třetiny hodně silné. Bavili jste se o tom ve druhé přestávce?
Na to řeč nepřišla. Chtěli jsme se jen soustředit sami na sebe, a na to, abychom ten zápas znovu nepustili. Bohužel se to opět stalo...
V úterním zápase s Curychem jste se prezentovali skvělou obrannou hrou a poprvé v sezoně jste neinkasovali. Dnes jste naopak čtyřikrát. Dá se tedy říci, že vás Plzeň prověřila více, než švýcarský soupeř?
Bylo to spíš o nás. Proti Curychu jsme předvedli skutečně soustředěný výkon a zaslouženě jsme postoupili. Naopak dnes, jak jsem již říkal, jsme přestali hrát svoji hru a přišel trest. Nicméně nakonec to můžeme brát i pozitivně, protože jsme zápas dokázali urvat, i když se nám ve třetí části vůbec nedařilo. To nás posílí.
Motivací bylo určitě i udržení domácí neporazitelnosti. Čtyři zápasy v O2 aréně zatím přinesly čtyři výhry...
Přesně tak. Před vlastními fanoušky je to vždy speciální motivace. Diváci byli dnes nejlepší od začátku sezony a já doufám, že jim to příště v neděli proti Třinci oplatíme lepším výkonem.
