Byl zápas s Växjö hodně odlišný oproti extraligovým kláním?
Přišlo mi, že se snaží více hrát na puku. V české lize je to hodně o forčekingu a soubojích, zatímco u nich jde především o kontrolu puku.

Opět sis zahrál po boku Michaela Špačka, s nímž jsi zažil parádní roky ve Švýcarsku. Jaké to bylo?
Je to jeden z mých nejlepších kamarádů, bavíme se skoro denně. Samozřejmě jsem věděl o jeho jednání s klubem, řešili jsme to spolu, že by k jeho příchodu mohlo dojít. Jsem strašně rád, že to nakonec vyšlo a že hrajeme opět za jeden tým.

Snažil ses jeho příchodu nějak pomoci?
To se tak úplně říct nedá. Je to především jeho kariéra a životní rozhodnutí. Na pár věcí se mě vyptával, jak to u nás chodí, ale rozhodně jsem ho nemusel přemlouvat.

Nemuseli jste si na sebe dlouho zvykat?
Myslím, že první třetina byla slušná. Pak jsme ale hodně hráli bez puku a spíš jsme se za Švédy honili. Na první zápas to nebylo špatné, ale je na čem pracovat.

Opět se nám rozrostla marodka. Neříkáte si už, kdy to konečně skončí?
Zápasů je opravdu hodně, a je to náročné jak fyzicky, tak psychicky. Často se zranění přihodí v souboji, který na pohled vypadá nevinně. Je to smůla, ale tak to prostě je. Navíc nejsme jediní, kdo s tím bojuje. Je to jen na nás, jak se s tím popereme.

Ve čtvrtek nás čeká Hradec, tedy další těžká prověrka. Co očekáváš?
Lehký zápas to určitě nebude. Je to tým, který dobře bruslí. Budeme se na ně muset připravit jak fyzicky, tak psychicky. Bruslařsky to bude asi podobné jako dnes.

Doma se nám v extralize daří. Jste rádi, že si užijete pár zápasů v O2 areně?
Venkovních zápasů už bylo opravdu hodně. Tělu taky neprospívá, když jste pořád na cestách. Určitě nám domácí zápasy chybí, a když přijde hodně fanoušků, je to vždycky skvělá podpora.