Slávistický odchovanec dlouho neměl jasno o svém ideálním postu v sestavě a až do dorostu střídal útok a obranu. Nakonec zvolil defenzivu a udělal dobře – již v sezóně 2010/2011 si ho jako devatenáctiletého vytáhl Vladimír Růžička do áčka.

Krejčík působil sebejistě, dělal minimum chyb a pro další ročník si tak zajistil místo v hlavním týmu. A nejen to – jeho výkony neunikly ani trenérovi národního týmu Hadamczikovi a Krejčík se pod jeho vedením probojoval až na MS, kde naskočil do pěti utkání a pomohl vybojovat bronzovou medaili.

V průběhu sezony 2012/2013 si ho jako nadějného beka vyhlédl HC LEV Praha. Krejčík se v týmu nováčka KHL okamžitě zařadil mezi stabilní články obranných řad. S týmem se nakonec probojoval do play off, soupeř CSKA Moskva byl ale ve vyřazovacích bojích zároveň poslední stanicí.

V úvodu sezony 2013/2014 se v nabitém kádru Lva nevešel do sestavy, a tak byl odeslán na měsíční hostování do Sparty, kde nakonec sezonu dohrál a pomohl k zisku Prezidentského poháru a bronzovým medailím. Následně zamířil na dva roky do švédského Örebro, odkud se přesunul do Záhřebu.

Závěr sezony však strávil v Kometě, kde získal svůj první mistrovský titul a o rok později 35 body v základní části a 8 asistencemi v play off úspěch zopakoval. Následující tři sezony hrál ve Finsku, když kromě Lukko Rauma a Kärpätu hrál KHL za Jokerit. V ročníku 2021/2022 už hájil barvy Minsku, ze kterého po sezoně odešel a podepsal tříletý kontrakt se Spartou.