Nejmladší ze tří bratrů Thorellových vyrůstal v hokejovém Karlstadu. V barvách místního Färjestadu nakoukl v sezoně 2009/2010 do nejvyšší soutěže, načež o rok později třemi starty v základní části a šesti duely v play-off pomohl BK k zisku mistrovského titulu.

V dalším ročníku se třemi góly a třemi asistencemi podepsal pod mistrovským titulem švédských juniorů a v roce 2013 poprvé v kariéře změnil dres. Erik zamířil do nižší soutěže, kde pomáhal Rögle k postupu mezi elitu. V Allsvenskan strávil celkem tři ročníky, po nichž si vyzkoušel první zahraniční angažmá.

V dalších třech letech zakotvil ve Finsku, které mu očividně sedlo. Už v první sezoně v TPS Turku pomohl svému týmu 44 body do play-off, kde nakonec tradiční celek vybojoval bronzové medaile. Erik následně strávil dvě sezony v IFK Helsinky, kde se už počtvrté v řadě dostal přes hranici 40 bodů bodů, přičemž dvakrát dal více než dvě desítky gólů.

Bojovného a bruslivého křídelníka si nakonec vyhlédl švýcarský Zug, v jehož barvách strávil po boku Jana Kováře dvě sezony. O titul v posledním ročníku přišel z důvodu absence v play-off, po němž se se Švýcarskem rozloučil a dohodl se na smlouvě se Spartou.