Jaké máte bezprostřední pocity po postupu do semifinále, v němž na vás čeká Chomutov?
Pocity jsou skvělé. Hlavně se nám povedlo napravit zápas v Liberci, kde jsme odevzdali hodně špatný výkon. Tentokrát jsme to uhráli obětavě a hlavně týmově.
Vy osobně jste po prvních střídáních stále laboroval s výstrojí a dokonce jste i odešel do kabiny. Pak jste se ale vrátil. Co se stalo?
(směje se) Zlomil se mi nůž na brusli. Takže jsem musel počkat na další a vyměnit ho.
Nejlepší výkon jste podali ve druhé třetině, kde padly rozhodující branky. Pomohl vám k tomu tlak, který jste si dokázali vytvořit v přesilových hrách?
Ty přesilovky byly důležité. Liberec v první třetině hodně držel puk a my jsme si o přestávce řekli, že musíme více útočit.
Naopak v poslední třetině jste měli v přechodu do útočné fáze celkem problém…
Vedli jsme, takže jsme se víc než na útok soustředili na to, abychom neztratili puk a nedovolili soupeři zahrozit z brejku. Prostě abychom nedostali gól.
Počínaje čtvrtfinálovými zápasy se série hrají na dvě vítězná utkání. Není těžké hrát s pocitem, že si můžete dovolit jen jedno zaváhání?
O tom nesmíme přemýšlet, každý zápas se snažíme hrát naplno. Když prohrajeme, musíme dvakrát vyhrát. To je sice těžší, ale nervózní jsme pořád stejně. A i v tomto ohledu je nejdůležitější dobrá týmová hra.
Jaký je tedy recept na úspěch v semifinále? Je ještě něco, na čem potřebujete zapracovat?
Musíme do toho jít úplně stejně jako v posledním zápase. To znamená hrát obětavě a povzbuzovat se na střídačce, abychom dosáhli dobrého výsledku.
Před sezónou jste přešel na druhou stranu řeky od rivala ze Slavie. Pro tu již sezóna skončila. Berete to tedy tak, že jste si přilepšil?
Rozhodně to není tak, že bych Slavii přál vypadnutí. Každopádně teď jsem tady a soustředím se na Spartu a na své výkony.
