Poprvé ve své kariéře měníš extraligový dres. Cítíš nervozitu?
Jsem v pohodě. Po sedmi letech v Brně je to pro mě první změna v dospělém hokeji. Obavy ale nemám. Je to pro mě něco nového, stěhování do ještě většího města než Brno. S manželkou jsme si už našli hezký byt. Nejdu navíc do úplně neznámého prostředí…

Znáš někoho ze sparťanské kabiny?
Právě proto. Známe se s brankářem Kubou Sedláčkem, s Buchtou (Janem Buchtelem, pozn. aut.) a jinak samozřejmě z ledu. Sem tam jsme na sebe s kluky ze Sparty něco pokřikovali. (smích) Snad to budu mít v kabině dobré.

Do týmu si tě vybral sportovní ředitel Petr Ton, který s tebou sám hrával. To se hezky poslouchá, že?
Rozhodně. Volal mi a říkal, že ví, jaký jsem kluk, jak povahou, tak i po herní stránce. Za to jsem byl moc rád. Doufám, že ho nezklamu a pomůžu Spartě k úspěchům.

Jak na něj vzpomínáš jako na spoluhráče?
Měl jsem možnost si s ním dokonce zahrát i v jedné lajně. Hned se mi hrálo líp. Hlavně se na něj hezky koukalo. Skvěle bruslí, hrál s obrovskou lehkostí a dával parádní góly. Takového hráče by chtěl mít po svém boku každý.

Sparta je po dvou neúspěšných sezonách hladová po úspěchu. Je to i pro tebe speciální motivace, pozvednout tradiční klub opět do míst, kam patří?
Proto do Prahy přicházím. Spolu s ostatními musíme Spartu vytáhnout nahoru, aby opět bojovala o nejvyšší příčky. Nikdo z nás nechce hrát na opačném pólu tabulky. Věřím, že pomůžu tím, co umím nejlépe, a bude nám to v týmu klapat.

V čem očekáváš, že bys mohl klubu nejvíce pomoci?
Ví se o mně, že se umím vrýt soupeři pod kůži. Umím být důrazný, a když se zadaří, tak i dávat góly. Věřím si na defenzivní práci. Věřím, že tím vším dokážu být Spartě platný. Moc se na to těším.